ISSN

print 2570-7337
online 2570-7345

History of mining on the Geister vein in the western part of the Jáchymov ore district


Volume 22, issue 2 (2014), pages 192-201

Keywords

Abstract

The Joachimsthal ore deposit was one of the largest deposits of silver within Europe in 16th century. One of the richest veins was the Geister vein, which was discovered by miners in 1539. About 6.1 tons of silver was mined out there until 1589. Only the minor mining workings were operated there during the 17th and 18th century, while cobalt ores were mostly mined there in these times. The most important shaft in this area, the shaft Rudolph (later Werner, Rovnost and Rovnost I), was founded on 20. 11. 1792, in the vicinity of the Geister vein in the northern mining field. The mining works were in a deep crisis during the first half of the 19th century, however luckily, the mining of uranium ores due to the discovery of uranium colours for glass staining stabilized the economic situation of the mining for the certain time. Mining works became cost-effective while reaching the depth of the Barbora hereditary adit (-263 m), where several large ore shoots were found. After the discovery of radium, in the beginning of the 20th century, the mining operations were primarily focused on the mining of the uranium ores. After the WWII mining was completely focused on uranium ores under the supervision of the Soviets for development of the Soviet nuclear bomb. Rovnost I became the deepest mine in the whole ore district (with the deepest 12th level, 661 m under the surface). All the mining was terminated in 1961.

Files

Abstract (PDF) - 181.49KB
Fulltext (PDF) - 1.31MB

References

Národní archiv Praha, fond F66/Jáchymov,čís. kartonu 78, fol. 26 - 31, 32 - 34, 35 - 53. - vizitační relace dvorské komory pro mincovnictví a hornictví ve Vídni z 22. 2. - 29. 4. 1589, výtah zprávy v SÚA Praha-MM-5-87, čís. fasc. 388 s opisem z r. 1810 ve fondu VHU Jáchymov čís. kartonu 20, č. sl. 9.

Národní archiv Praha, fond Vrch. hor. úřad Jáchymov, sign. VII/d/1/C, - provozní zprávy (Gruben-Berichte) Jáchymov, jáma sv. Eliáše a Rudolf, karton 1435 (1826 - 1837), karton 1436 (1838), karton 1437 (1840 - 1841), karton 1438 (1842 - 1843), karton 1439 (1844 - 1850). sign. VII/d/1/J - provozní zprávy Jáchymov - západní úsek dolů. Karton 1452 (1850 - 1855), karton 1453 (1856 - 1863), karton 1454 (1864 - 1869).

Agricola G. (1556) Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. De re metallica libri XII. Basel, český překlad a reprint, Horn. Příbram ve vědě a technice 1987, 1-504. Příbram.

Anonym (1928) Státní radiové a uranové doly v Jáchymově. Deset let Československé republiky, II.díl, 725-728. Praha.

Babánek F., Seifert A. (1893) Zur Geschichte des Bergbau- und Huttenbetriebes von Joachimsthal in Bohmen. Berg- und Hütten. Jahrb. der k. k. Bergakademie zu Leoben und Pribram und königl.ungar.Bergakademie zu Schemnitz 41, 63-154. Wien.

Bufka A. (1999) Jáchymovské doly v letech 1939 - 1945 - Joberg GmbH. Krasová deprese, 44-46. Praha.

Friese F. M. von R., Göbl W. (1891) Geologisch-bergmännische Karte mit Profilen von St. Joachimsthal nebst Bildern von den Erzgängen in Joachimsthal. 1-54, Wien.

Fritsch G. (1809) Charakteristische Tabelle der vorzuglichsten Silbergange des joachimsthaler Erzgebirges mit Erlauterungen und Zusatzen vom Jahre 1809. MS, SÚA Praha, VHÚ Jáchymov, Geofond, Praha, 1-21.

Haidinger W. (1851) Die Wernerfeier am 25. Sept. 1850 in Österreich. - Joachimsthal im Erzgebirge. Jahrb. der k.k. geol.Reichsanstalt 2, 29-30.

Haidmann A. (2002) Hat ein falsches Gutachten St. Joachimsthal vor einer Bombardierung gerettet? Mei Erzgebirg, 48, Nr. 57, Juni-Heft. Nürnberg.

Hloušek J. (2011) Horský urbanistický skvost, který o návštěvníky nestojí. Přístup 27. října 2014 na adrese http://www.jachymov-joachimsthal.cz.

Hompisch F. K. (1782) Eliaszeche und heiligen Geisterzeche in Joachimsthal - Stollenkarte mit Beschreibung. MS, Hofkammerarchiv,Wien-Simmering, Fond Berg- und Munzwesen, Böhmen, Sign. Pd-110 Kartensammlung, Fasz. 6, rot. 3233 von den Jahren 1772 - 1782, fol. 440, fol. 453 und fol.483.

Horák V. (1993) Paměti královského horního města Jáchymova a jeho stříbrných a uranových dolů. MS, archiv Geofond, Praha,1-113.

Kaplan K., Pacl V. (1993) Tajný prostor Jáchymov. Actys, K. Klub, 1-191. České Budějovice.

Kettner R. (1955) Jáchymov, jeho vznik, sláva a úpadek v 16. století. Vesmír 34, 345-347. Praha.

Kořan J. (1967a) K vývoji jáchymovského dolování. Sbor. pro dějiny přírod. věd a techniky 12, 7-34. Academia Praha.

Kořan J. (1967b) Jáchymovské ložisko v minulosti. Sbor. pro dějiny přírod. věd a techniky, 12, 35-74. Academia Praha.

Kořan J. (1968) Ke 450-letému výročí jáchymovského hornictví. Dějiny věd a techniky 1, 1, 3-16. Praha.

Koubek M., Pisczonka V. (1962) Závěrečná zpráva dolu Rovnost 1 - surovina: Ni, Co, Bi. MS, archiv Geofond, Praha, GF P14733.

Kraus M. (1916) Das Staatliche Uranpecherzbergbaurevier bei St. Joachimsthal in Böhmen. Bergbau und Hütte, I. Jahrg. Heft 1-10, 1-226. Wien.

Lepka F. (2003) Český uran 1945-2002. Neznámé hospodářské a politické souvislosti. 1-101. Liberec.

Majer J. (1968) Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století. Sborník Nár. techn. Muz. 5, 111-279. Praha.

Mathesius J. (1564) Sarepta oder Bergpostill. Chronica der Keyserlichen freyen Bergstadt Sanct Joachimsthal, der zuvor die Conradsgrün genent war. Reprint Nár. techn. muz. Praha 1981 a Hornická Příbram ve vědě a technice, 5-403.

Mixa A. (1884) Neue Forderanlage im k. k.Werner-Schachte zu Joachimsthal, Wassersaulen-Reversir-Maschine mit variabler Fullung System Ph.Mayer. Österr. Zeitschr. für Berg. und Hüttenw. 32, 383-385. Wien.

Ondruš P., Veselovský F., Gabašová A., Hloušek J., Šrein V., Vavřín I., Skála R., Sejkora J., Drábek M. (2003) Primary minerals of the Jáchymov ore district. Journ. Czech Geol. Soc. 48, 3-4, 19-147.

Ondruš P., Veselovský F., Hloušek J., Skála R., Vavřín I., Frýda J., Čejka J., Gabašová A. (1997) Secondary minerals of the Jáchymov (Joachimsthal) ore district. Journ. Czech Geol. Soc. 42, 4, 1-76.

Peters J. (1927) Rudy, tuha, sůl a nafta v Československé republice. Prometheus, statistická příručka. Státní závod na uranové rudy a radium v Jáchymově u Karlových Varů, 88-90.

Peterson H. (1894) Zur Geschichte des Glasfarben-Erzeugung in Joachimsthal. Alfred Holder, 3-21. Wien.

Petrášová L. (1994) Vězeňské tábory v jáchymovských uranových dolech v letech 1949 - 1961. Sborník arch. prací 44, 2, 334-447. Praha.

Pluskal O. (1998) Poválečná historie jáchymovského uranu. Práce Českého geol. ústavu, č. 9, 1-48. Praha.

Quellmalz W., Kouřimský J. (1980) Nerostné poklady Krušných hor. Katalog k výstavě Krása nerostů Krušných hor v Národním muzeu, Nár. muz., 1-42. Praha.

Schenk J. (1967) Přehled báňského podnikání a stavu důlní techniky v jáchymovských dolech v 18. až 20. století. Rozpravy Nár. techn. Muz. 26, 230-260. Praha.

Schenk J. (1970a) Stručný nástin dějin hornického dobývání v Jáchymově. Rozpravy Nár. techn. Muz. 40, 4-36. Praha.

Schenk J. (1970b) Kurzer Abriss der Geschichte des Bergbaues in Joachimsthal. Mezinárodní symposium o větrání dolů v Jáchymově 1968. Hornický ústav ČSAV, 192-212. Praha.

Sternberger K. (1856) Der Bergbau zu Joachimsthal. Zeitschr. des montanistischen Vereines im Erzgebirge, I. Jahrg. 12, 109-117. Joachimsthal.

Sternberger K. (1857) Die ärarischen Bergbau-Unternehmungen im böhmischen Erzgebirge. I. Joachimsthaler k. k. Bergbau. Österr. Zeitschr. für Berg- und Hüttenw. 5, 5-6, 33-35, 44-47, 50-52. Wien.

Sternberger C. (1859) Entwickelung des Joachimsthaler ärarischen Bergbaues. Österr. Zeit. für Berg und Hüttenw. 7, 21, 22, 163-165, 171-175, Wien.

Škorpil F. (1933) Monografie jáchymovského závodu od r. 1918. MS, Ministerstvo veřejných prací ČSR, č. j. 423/1/-972-VII-31 a v Nár. archivu Praha, fond státní  báňské ředitelství Jáchymov.

Štěp J., Becke F. (1904) Das Vorkommen des Uranpecherzes zu Joachimsthal. Sitzungs. der kais. Akad. der Wiss. 113, I. Abth., mathem.-naturrwiss. Classe, 585-618. Wien.

Trvala C., Macourek K., Perner M., Čumrda J., Bártek L., Hudeček M. (1962) Geologická zpráva k likvidaci šachty Rovnost a č. 12 v Jáchymově. MS, archiv Geofond, Praha, GF P15347.

Veselý T. (1986) Stavba a význam jednotlivých žilných uzlů uranového ložiska Jáchymov. Sbor. geol. Věd, Praha, ložisk. geol.-mineralogie 27, 9-109.

Vogl J. F. (1856) Gangverhältnisse und Mineralreichthum Joachimsthals. J. W. Pöhlig Verlag, 200 s. Teplitz.